Dřez u okna: výhody, nevýhody a kdy to nedává smysl
Dřez u okna je v českých kuchyních nejrozšířenější rozmístění. Tradičně se to odůvodňovalo přirozeným světlem při mytí nádobí. Dnes je to spíše estetická volba – pohled z okna při stání u dřezu je příjemný.
Výhoda dřezu u okna je i praktická: přirozené denní světlo na dřez bez nutnosti přídavného osvětlení, větrání čerstvým vzduchem přímo nad místem, kde manipulujete s jídlem, a vizuální otevřenost prostoru. Pokud kuchyně koukí do zahrady nebo na hezký výhled, je dřez u okna bezkonkurenční.
Nevýhody jsou taktéž reálné. U okna je horní prostor nad linkou zabraný oknem – nemůžete tam dát horní skříňky. Přicházíte o úložný prostor v místě, kde ho jinak mít můžete. Pokud kuchyně nemá nazbyt místa, je tohle nezanedbatelná ztráta. Dále: okno se musí pravidelně mýt, a pokud je nad dřezem, bude se na něm usazovat tuk a vlhkost rychleji než na jiných oknech.
Kdy dřez u okna nedává smysl: v kuchyni, kde okno nesedí na správné stěně vůči ostatním prvkům (varná deska, průchod, myčka). Pokud by dřez u okna narušil přirozený tok práce – to jest, vznikla by zbytečně velká vzdálenost od lednice nebo přes kuchyni k varné desce – zvažte alternativu. Více o tématu okno nad dřezem a jak s ním pracovat v různých dispozicích najdete v článku o kuchyni s oknem nad dřezem.
Věděli jste?
Dřez vedle myčky: proč to tak má být
Dřez a myčka mají být sousedé. Tohle pravidlo není volitelné – je to základ dobré ergonomie kuchyně a zároveň technický požadavek. Myčka potřebuje přívod vody a odpad, které jsou nejsnáze vedeny přímo od dřezového sifonu. Montáž myčky na druhém konci kuchyně je dražší na instalaci a technicky zbytečně složitá.
Z ergonomického hlediska: po jídle seberete špinavé nádobí ze stolu, přinesete ho k dřezu, opláchnete (nebo jen zkontrolujete) a naložíte do myčky. Pokud je myčka hned vedle dřezu, uděláte tři kroky. Pokud je na druhém konci kuchyně, uděláte deset kroků s rukama plnýma mokrého nádobí.
Na které straně má myčka být? Záleží na tom, jestli jste levák nebo pravák, a na tom, jak je kuchyně orientovaná. Praváci obecně preferují myčku napravo od dřezu (přirozený pohyb pravou rukou od dřezu k myčce), leváci naopak. Ale v praxi hraje větší roli dispozice kuchyně – myčka má být tam, kde je to prostorově logické.
Důležité: dveře myčky se otevírají dolů a zabírají přibližně 60 cm před myčkou. Ověřte, že při otevřené myčce nezablokujete průchod nebo přístup k jinému spotřebiči (trouba, lednice). Standardní chodba mezi prvky kuchyně je 90–120 cm; při otevřené myčce v 60 cm zůstane 30–60 cm průchodu – to je minimum.
Vzdálenost dřezu od varné desky
Mezi dřezem a varnou deskou by měla být pracovní plocha o délce minimálně 40 cm. Ideálně 60–80 cm. Tato plocha slouží jako hlavní přípravná zóna – sem jde zelenina z dřezu, sem odkládáte nádoby před přesunout na sporák, sem dáváte prkno na krájení.
Pokud je dřez přímo u varné desky bez pracovní plochy mezi nimi, máte problém. Hrnec s vodou ze dřezu nemáte kam odložit – musíte ho přenášet přímo k varné desce. Mokré plochy a horké spotřebiče vedle sebe jsou nehygienické a nebezpečné.
Pokud je kuchyně malá a pracovní plocha mezi dřezem a varnou deskou zkrátka není, existují alternativy: výsuvná pracovní plocha (integrovaná do skříňky), odkládací plocha na straně dřezu (odkapávač), nebo přenosné prkno přes dřez. Žádné z těchto řešení není ideální, ale jsou lepší než nic.
Umístění varné desky má svá vlastní pravidla – podrobně je rozebíráme v článku o umístění varné desky.
Tip experta
Dřez nad kanalizací – kde vede odpad
Technicky lze vést kanalizační odpad od dřezu různými trasami, ale každá odbočka a každý metr navíc zvyšují riziko ucpání a složitost opravy. Základní pravidlo: dřez umístěte co nejblíže k hlavnímu odpadnímu svislíku (šachtě).
V bytových domech bývá odpad sveden do jádrové stěny nebo instalačního sloupce. Poloha tohoto svislíku je daná a nemění se. Pokud chcete dřez na druhém konci kuchyně, musíte vést odpad vodorovně – a vodorovné vedení odpadu musí mít správný spád (minimálně 2 cm na 1 m délky). Ve starších panelácích může být tento spád obtížně dosažitelný.
Praktický dopad: poloha dřezu je z části určena tím, kde je v kuchyni odpad. Při rekonstrukci se dřez nejsnáze přesouvá v rámci stejné stěny, kde je odpad. Přesunout dřez na jinou stěnu nebo do ostrůvku je technicky možné, ale vyžaduje instalatérské práce navíc – což se promítne do ceny.
Pro výběr samotného dřezu (materiál, tvar, počet van) viz průvodce kuchyňskými dřezy – tam najdete srovnání nerezového, granitového a keramického dřezu i přehled formátů.
Rohové umístění dřezu
Dřez v rohu linky je méně časté, ale má svou logiku. V L-kuchyni nebo rohové kuchyni je roh jinak nevyužité místo – a dřez zde může efektivně propojit obě ramena linky.
Rohové dřezy existují jako speciální formáty (lichoběžníkové nebo kulaté rohové dřezy), nebo se řeší jako dva rovné segmenty s napojením v rohu. Rohové umístění umožňuje mít pracovní plochu na obou stranách dřezu – to je ergonomická výhoda.
Nevýhoda: rohové dřezy jsou dražší a méně dostupné v katalogu. Instalace je složitější (kanalizace musí být vedena do rohu). A přístup k rohovému dřezu zezadu může být omezený – při mytí velkých hrnců stojíte šikmo ke dřezu, ne přímo před ním.
Rohový dřez se hodí hlavně tam, kde je roh přirozený střed pracovní zóny – typicky v kuchyních, kde se pracuje ze dvou stran rohového pultu. Pokud plánujete kuchyni s rohovým řešením, projděte si možnosti s projektantem studia – ne každý výrobce kuchyní rohové dřezy standardně nabízí.
Na dřez navazuje i to, kam umístit lednici.
Mohlo by vás zajímat